Poprvé u moře

"Dědo, pojď do vody."

"Tak pojď."

O bozích a lidech

(Věnováno účastníkům 33. Pepoušova vlnobití III)

"Těžko boha přimět, aby nebyl bohem."

Řekni mně... - 4. díl: Pošta

„...jací jsou Češi?“
„Uvidíš na poště.“

Řekni mně... - díl 3.: Popelnice

„...jací jsou Češi?“
„Vidíš ty popelnice?“

Řekni mně... - díl 2.: Komentáře

„...jací jsou Češi?“
„Přečti si komentáře.“

Příští rok

Katko, příští rok se určitě setkáme.

Kamarádky

„Báro, neruším? Nechtěla by ses projít?“

Na labutích

"Vyberte si labuť a posaďte se."

Plán směn

„Staňa, Eva a já? No těbůh!“

Národní

„Nemáte nějaké vyšší drobné?“
„Ani nižší.“

Co mě na něm nejvíc zajímá

Věnováno Šárce

Vědět tak, co má v hlavě.

8. března

Věnováno Viki

„Viki, pro tebe.“
...
„Tak vidíš, tati.“


Povídka vznikla jako reakce na status Viki:
„Mame jsem koupil snezenky, hele. A tobe ne, haha! Na to mas jiny chlapy... Nemas? No tak mas mit!“

Když nastalo loučení

Věnováno autorce druhé a třetí věty.

„Tak čau.“
„Jaký čau? Na viděnou!“

Moc přírody

Začalo sněžit a už nikdy nepřestalo.

O lékařích a učitelích

Lékaři léčí. Učitelé učí budoucí lékaře.

Znechucený fanoušek Komety

„Lepší ty prachy za lupeny prožrat.“

O dětech – díl 9.: Od Ježíška

„Co bys chtěl od Ježíška?“
„Supemáket.“

Přestávka učitele

„Ještě máme čas. To stihnu záchod.“

Chyť mě

„Chytím tě.“
„Nechytíš.“
„Chytím.“
Nenápadně zpomalila.

Tam nám patřil svět a tam nám patřil čas

Tvůj pokoj měl silné stěny snad.

(převzato z písně Dům č. 5)

Chlap

„Ty to neumíš jako chlap vyřídit?“

O postojích, prestiži a vyhlídkách

„A to pak chceš učit, jo?“

V neděli v posteli

„Vstaneme?“
„Kolik je?“
„Dvanáct.“
„Ještě ne.“

Kalhotky

Dívčí kalhotky. Pod lavičkou. Pomačkané. Špinavé.

Burčák

Věnováno mému otci

„Ještě si jednu dám a půjdu…“